Když v Německu na počátku třicátých let minulého století začal vývoj a výroba kluzáků Grunau Baby, těžko říci, zda bylo hned jasné, že tento typ nabude takového významu při rozvoji plachtění. Po prvotní inspiraci typem ESG-31 byl pro výrobu ve Schneiderově letecké firmě na tehdejším Grunau u Hirschbergu, nyní je to polský Ježow Sudecki u Jelení Góry, navržen rozměrově poněkud menší kluzák, který se stal ve verzích GB-1, GB-IIa, GB-IIb, GB-III a dalších, tahounem masového rozšíření výkonného plachtění. Kluzáky Grunau Baby byly vyráběny ve velkých sériích v řadě firem Evropy, u nás například u firmy Petera ve Vrchlabí a Kochmann v Kralupech. Též bylo možno stavět je podle výrobní dokumentace amatérsky. Jejich dřevěná konstrukce dobře odolávala provozním nástrahám při používání dosud nezkušenými piloty. Při dobré péči pak úspěšně vzdoruje i vlivu stáří. Není proto divu, že po světě je dosud v běžném provozu několik desítek těchto krásných strojů z původní produkce, kterých si jejich majitelé velmi váží. Je jen škoda, že v naší krásné zemi, kde všechno patřilo všem a nikomu nic, nebylo ani jednomu kusu dopřáno dožít se „důchodového věku“ v letuschopném stavu.
     V Německu se koncem května již po třicáté konalo setkání majitelů kluzáků Grunau Baby, jako dosud vždy na víkend svátku letnic - Pfingsten. Po loňském setkání v „rodišti“ kluzáků Ježowě - Grunau, bylo letos vybráno letiště Zell-Heidberg, aeroklubu Münchberg. To se nachází ve spolkové zemi Bavorsko, nedaleko našich západních hranic.
     Jelikož námi provozovaný ZLÍN-24 Krajánek nese nepochybné rysy tvarové inspirace kluzáky GB, byli jsme kamarády z Německa vyzváni k přátelské účasti na jubilejním sletu. Tady mohla naše ranská česko-německá výjezdní skupina ve složení Josef Mezera, Jiří Leník, Ulf Kern a Gerhard Maleschka v přímé konfrontaci se zde přítomnými dvanácti Bejbinami a čtyřmi dalšími podobnými typy prokázat technické řešení našeho výrobku, řemeslnou kvalitu, dokonalou eleganci a v mnoha navijákových startech za těžišťový závěs i celou škálu letových vlastností. S uspokojením lze konstatovat, že náš Krajánek se nemusí v této exkluzivní společnosti ani trochu stydět a krčit se nečinně v prachu depozitáře muzea. Jeho ladnost a výkony budí mezi znalci zasloužený zájem.
     Jako pokračování tradice, kterou jsme rozjeli loňského roku, se stala originální přeprava letecké pošty naším kluzákem. Stranou nezůstala ani tradiční bavorská pohostinnost, včetně dobrého jídla a navečer nabídka několika druhů bavorských piv. Doufáme, že za čas se dostane i na naši kandidaturu mezinárodního setkání kluzáků Grunau Baby u nás na Rané. Vždyť šance přeje připraveným.
 

Jiří Leník