Letošní veřejnou oldtimer sezónu zahájil pravděpodobně jako první o Velikonocích ranský česko-německý tým. Na pozvání jednoho z německých členů VGC Volkera Skrzypka (červeno-bílá Ka-7 „Rhönadler“ D-5250) se naše „žbrlinková kočovná společnost“ ve složení Ulf Kern, Gerhard Maleschka, Jiří Leník, František Sehnoutek a já, zúčastnili jedné z akcí k letošnímu 80. výročí plachtařského klubu v Bielfeldu. Během velikonočního víkendu jsme vybaveni UL navijákem, gumovým lanem a naším HdT (Hol´s der Teufel) byli jedněmi z aktivních aktérů letových ukázek z historie plachtění. Kromě nás zde létal další člen VGC Gerd Hermjacob se svou Weihe D-3654. Domácí, právě zrestaurovaná Grunau Baby IIb D-5204 a již zmíněná Volkerova Ka-7 setrvávaly jen ve statické ukázce v důsledku „pořadatelské“ zaneprázdněnosti svých majitelů. Z domácích se tak letových předvádění zúčastnili jen soudobé dvousedadlovky ASK  a ASW.
     Pokročilý kluzák HdT byl jedním z prvních „výkonných“ typů používaných v třicátých letech v Bielfeldu a proto pořadatelé vzpomínkové akce neváhali pozvat jediný létající exemplář tohoto typu na světě z 500 km vzdušnou čarou vzdálené Rané. Předchozí létající HdT, postavený Angličanem Mikem Birchem je momentálně součástí statické expozice plachtařského musea na Wasserkuppe. Jak velké pak bylo naše překvapení, když v sobotu dopoledne přijel Heinz-Bernd Kaspari se za terénním vozem zapřaženým „óbr“ obytným přívěsem. Z jeho útrob začal za pomoci manželky vytahovat dalšího, na první pohled historického HdT ! Naši němečtí přátelé o tom samozřejmě byli předem informováni již od února a tak překvapeni jsme byli jen my. Samozřejmě ihned proběhla prozatímní montáž. Tento historický, v roce 1937 údajně přímo od výrobce v Poppenhausenu do Anglie prodaný historický kus doplnil statickou ukázku a my s naším „novým“ jsme se tak jinými „povinnostmi nazatíženi“ mohli plně věnovat „létání“ (není tu těch uvozovek až příliš?).
     Že se mezi fanoušky poletování se „žbrlinkáči“ vyskytují snad jen blázni, to si asi myslí každý. Ale že si někdo dokáže přivést jako suvenýr, nebo snad jako kořist se vzdálené africké Namibie právě takovýhle stařičký, náležitě obouchaný žbrlinkový kluzák, věnujíc tomu tolik úsilí i nemalých prostředků. S výsledkem, že tento kus už se stejně nikdy legálním způsobem k létání nedostane... Tohle by asi nepochopili ani někteří racionálně uvažující členové našeho Plachtařského oldtimer klubu. Jak se dostal tento kluzák, původně anglického majitele dále až do Afriky není ještě dosud objasněno. Současný vlastník se však snaží vypátrat jeho kompletní historii.
     EDLI (Bielefeld) je řečeno starou terminologií "státní letiště" s asfaltem, pojížděčkami, 24 hod. provozem řízeným profesionálně z věže, jedenácti hangáry, skrývajícími od Grunau Baby, Ka-7 přes množství různých Cessen a Piperů (mj. Ae-45) až po větší business dvoumotoráky a jety, včetně právě renovovaného tryskáče Fiat 91 "Gina" s americkou civilní imatrikulací. Plachtaři vzlétají převážně aerovlekem a to z hlavní asfaltové dráhy. Pro příležitostní navijákový provoz je trochu stranou vytýčen travnatý, tak 15 m úzký strip, lemovaný po obou stranách vřesovištěm s 0,5m porostem. Jen na protilehlých startovištích je trávník o trochu širší než rozpětí větroňů. Přistává se do prostoru před plachtařským hangárem. Pro letové ukázky s HdT byl rezervován právě tento úzký pás. Přímo v ose našich přistání sice na kraji startovacího stripu překážel nějaký cca 12-15m vysoký výstražný stožár se zábleskovým majákem na špici. I tímto úchvatným způsobem tak pomáhají němečtí soudruzi zušlechťovat pilotní um našich žbrlinkáčů! Nikdo z místních si totiž na start v HdT navijákem netroufl.
 
Fotogalerie zde: Velikonoce v Bielfeldu

-jm-